pátek 24. dubna 2020

dive test

leone: Mám motorový vetroň Solius od Multiplexu.Chcem ho dobre nastaviť a tak som sa rozhodol pre Dive test.
Ale nech robím čo robím, model mi vždy vypláva ako keby bola stále natiahnutá výškovka.
Ale tá už je skôr potlačená ako natiahnutá, vetroň stále vyplavuje nahor.
Len stále posúvam baterku dozadu, potláčam výškovku trimom a stále pláva hore.

Kde robím chybu?

mior: Ak model vyplavuje nahor, je to spravidla tým, že model je ťažký na hlavu a to sa vo vodorovnom lete kompenzuje natiahnutím výškovky.Práve natiahnutá výškovka v tzv. dive teste spôsobuje to vyplavovanie nahor.
Dive test doporučuje posunúť baterku dozadu a výškovku vytrimovať do pokojného kĺzavého letu.

tomashr: Dive test se strašně přeceňuje. Výsledky se liší (a to fakt hodně) mezi modely - asi tak nějak průměrně to funguje u hotlineru, ale třeba u pomalého termického větroně se vztlakovějším profilem se běžně hodně liší chování podle změny rychlosti, dále určitě není pro dive test pozitivní větší čelní odpor modelu (to zrovna může být u Soliusu). A už vůbec nemluvím o tom, že se taky kdejaký model po rozjetí kroutí - opět klidně může sedět na Solius...
Já bych si snad i dovolil označil dive test označit za "překonanou módu" - v minulosti se to dokola omílalo, ale skutečný přínos je víc než sporný určitě u nadpoloviční většiny modelů.

mch: Objevují se tu chybné, ale i naprosto mylné názory..Dive test je pomůcka, aby si pilot udělal představu o úhlu seřízení modelu a chování si vyzkouší při určité rychlosti, nemusí to být zrovna šílený kalup pod úhlem 45°, to už se křídla u méně pevných letadel kroutí, většinou tak, že model začne více klopit k zemi. Bacha na nesrovnanou výškovku, když bude natažená, nebo potlačená, tak samozřejmě při vyšší rychlosti bude kecat do chování modelu. Některé výkonné i RC termické větroně mají výškovku nosnou, takže zase komplikace. Pozor ma mix plynu motoru do výškovky, když bude přehnaný a při bezmotorovém rychlém průletu nad zemí náhle zapnu motor na plný plyn, tak to může zkončit fatálně. Dovolím si zde přidat dva odkazy Michala Vágnera, ten to umí i nádherně vysvětlit:
http://www.pina.cz/2009/03/19/nastaveni ... o-vetrone/
http://www.pina.cz/2009/04/10/nastaveni ... etrone-ii/

TomHlavinka: Trochu se zde pletou dojmy s pojmy. Dive test není zkouška polohy těžiště, je to zkouška správného úhlu seřízení! Tedy vzájemném úhlu nastavení křídla a úhlu nastavení VOP. Na stabilizační a letové vlastnosti má vliv úhel seřízení a ne těžiště! Poloha těžiště a jeho změna je jen reakcí na akci a tou akcí je změna seřízení to tvé trimování VOP.  Dá se říct, že poloha těžiště vlastně řídí rychlost kluzu. Je to něco jako u fotoaparátu clona/čas případně i ISO. Tyto dva (tři) parametry udávají jakýsi uzavřený kruh (koláč), když na jedné straně uberu musím na druhé straně přidat. Kruh musí být pořád uzavřený! Pohnu s jedním, musím pohnout s druhým. Parametr úhel seřízení má výrazně větší vliv na chování než poloha těžiště. Proto volné modely mají mimo jiné úhly seřízení třeba 3-5st. naproti tomu F3F klidně jen 0,5st. Volný musí stabilizovat sám - nikdo jej neřídí. F3F je řízeno pořád a chceme po ním co největší rychlost.
U RESky je dive test trochu zkreslený. Většina těchto modelů jsou takový měkkouši a během potlačení se kroutí, vlní a tím pádem ovlivňují chování při Dive Testu. Něco jiného je dive test s F3B a nebo s RES. Problém s kroucením bude asi i u toho Solia.

Právě kvůli úhlu seřízení hodně lidí při domácích výtvorech dělá plovoucí VOP.  Plovoučku jde při nevhodné konstrukci nebo nedostatečném (žádném) otestování prototypu hodně napravit. Naopak udělat éro s VOP s klapkou které při dive testu lehce vybírá, je zároveň citlivé na termiku, nemá snahu houpat a při optimálním úhlu seřízení a tím pádem těžiště má klapku vůči pevné části v nule, je už o velkém testování a ladění a předělávání!!

Já Dive test dělám u každého modelu, ale není tím rozhodujícím parametrem mého seřízení. Spíš je takovou kontrolou kde se vlastně na tom uzavřeném kruhu pohybuji, neřídím se jím.

martinni: Ok, ale jak tedy doladit např. teziste RES modelu. Mě třeba RES při dive testu prudce vybírá. Při rovném letu model houpal, takže jsem musel potlačit. S těžištěm jsem zatím nehýbal, ale myslím, že těžiště bude příliš vpředu. Budu zkoušet. Co bys tedy doporučil za postup?

TomHlavinka: Jestli při dive testu rychle vybírá má velký úhel seřízení, samotná poloha těžiště zde nemá vliv.
Jestli při rovném letu houpá, tak má buď velký úhel seřízení a nebo těžiště vzadu.
Všimni si, že velký úhel se ti v těch příkladech ukazuje 2x - zaměř se na něj, těžištěm to není

Co dělal model při dalším dive testu po vytrimování VOP na vodorovný let? Vybírá pořád rychle? Tipuju, že ano.

Nevím co máš za RES, ale budeš muset laborovat s úhlem seřízení, zda máš VOP s klapkou a navíc ještě pevnou část nalepenou natvrdo na trup, bude to trochu horší. Budeš muset podkládat křídlo a zkoušet, má teď nejspíš velký uhel náběhu, jestli máš VOP šroubovací podkládej zde, tak aby jsi měl klapku pořád v 0. Pozor když budeš ladit, jen polohu těžiště mohlo by se stát, že sice budeš mít klapku v nule, ale poletí to na zbytečně předním težišti a výkony modely budou horší, případně trup nebude při letu vodorovně = odpor. U větroně má však vliv úhel seřízení a poloha háčku také na výšku startu na gumě!! Není to úplně jednoduché, jak se na první pohled zdá...

martinni: Podkládat tedy musím křídlo. Jestli tomu rozumím správně, pokud mám velký úhel seřízení, tak budu podkládat křídlo na straně u odtokovky, je to tak?


TomHlavinka: Ano je to tak, model takhle jak je z výroby má zbytečně moc velký uhel seřízení. Buď jsi zalepil vop špatně ty a nebo to má výrobce špatně. Kdyby jsi to tak nechal budeš mít těžiště moc vepředu a model bude méně výkonný a při malé VOP (kterou asi nejspíš máš) také špatně řiditelný

Jelikož máš VOP s klapkou, tak nastav klapku, tak aby byla pěkně rovně s pevnou částí - nulová výchylka.

Těžiště nech teď tak jak je, zkus dive test, když bude moc rychle vybírat podlož odtokovku křídla- tím zmenšíš úhel náběhu - a tím zmenšíš úhel seřízení. Až bude vybírat příjemně dejme tomu za 2-3 vteřiny (u každého je to příjemně trochu jinak) tak postupně dovažuj model, tak aby klouzal pěkně pomalu a nehoupal a ani nepikoval. VOP celou dobu netrimuj nech v nulové výchylce! Až to bude jakštakš lítat, tak lehce dotrimuj - dolaď kluz. Kdyby byla výchylka na klapce nakonec zase viditelně nahoru nebo dolů, opakuj podkládání křídla. Klapka VOP by měla mít po zalítání nulovou nebo prostě co nejmenší výchylku, jinak je to zbytečný odpor a ztráty (něco málo trimovat však budeš vždy). Jestliže budeš muset mít korekci pod křídlem nakonec moc velkou poletí ti trup šikmo (dokopce) a nezbude ti nic jiného než VOP stejně uřezat a přilepit "správně"

To je test úhlu seřízení teprve při rovném letu. Jenže jen rovně nelítáš! Často to chce zase trochu změnit kvůli kroužení. Často při rovném letu úhel seřízení vyhovuje, ale v kroužení je malý. To je takové to, že musíš půlku kruhu tlačit a půlku kruhu tahat a to je strašně nepříjemné zvlášť u lehkého modelu. No a jak jsem psal, třetí situace s úhlem seřízení je na šňůře. Nakonec si musíš z těch tří situací udělat kompromis.

martinni: Včera jsem dále ladil, podložením odtokovky je dive test ok. Nyní tedy doladit těžiště, na to už včera nebyl čas, pro normální klouzavý let musím mít stále trochu potlačeno. Kam tedy s těžištěm, předpokládám, že dopředu, je to tak?

zelkar: Přesně tak, trochu dopředu. Předpokládám dive-test jsi dělal s výškovkou v nule. (Když test zopakuješ s výškovkou v nule, po posunutí těžiště dopředu ti test může vybírat o fous míň.) Opakuješ postup, až budeš mít klapku výškovky v nule, poletí to vodorovně a test bude tak akorát.

Poznámka: Lepší je začínat ladit s těžištěm spíš vpředu, vzadu to může být i nestabilní a blbě se to řídí. Proto většina výrobců EPO modelů udává těžiště raději dost vepředu. Sice výškovka let trochu brzdí (protože je zbytečně natažená), ale letadlo má dost velkou zásobu podélné stability.

zelkar: Dovolím si ještě okomentovat obrázek z výše zmiňovaného článku http://www.lsmodel.cz/odkazy/optima_3.html pro klasické provedení dive-testu.

Výškovka musí být před dive-testem nastavena na vodorovný let.

1) Těžiště příliš vepředu - model test příliš vybírá.
Proč vybírá? Protože k vodorovnému letu musí být přední poloha těžiště (těžký čumák) kompenzovaná nataženou výškovkou (tlačí ocas dolů). Jakmile model při klesání zrychlí, rychlejším prouděním tlak do výškovky zesílí, ocas je více tlačen dolů, model klesání vybírá.

2) Těžiště příliš vzadu - model jde do země.
Proč jde do země? Protože k vodorovnému letu musí být zadní poloha těžiště (těžký ocas) kompenzovaná potlačenou výškovkou (zvedá ocas nahoru). Jakmile model při klesání zrychlí, rychlejším prouděním tlak do výškovky zesílí, ocas je více tlačen nahoru, model směřuje do země.
Edit: To je nebezpečná a nestabilní situace! Model se naklání do země = zrychluje. Rychlejším prouděním tlak do výškovky ještě zesílí. Čím víc model směřuje dolů, tím víc je dolů ještě nakláněn. Těžiště přespříliš vzadu bych neměl vůbec připustit. Proto je dobré těžiště začít ladit raději od přední polohy pomalu směrem dozadu.

3) Přiměřená stabilita - model mírně vybírá klesání
Výškovka je jen mírně natažená. Jakmile se náhodně (třeba poryvem větru) model zhoupne čumákem dolů, zrychlí, rychlejším prouděním tlak do výškovky zesílí, ocas je více tlačen dolů, model klesání mírně vybírá a mírně zpomalí. Tím se tlak na výškovku sníží a model se sám srovná. Tíhová síla v těžišti a síla na výškovku jsou opět v původní rovnováze. Podobně když se náhodně zhoupne nahoru, zpomalí, tlak proudění na výškovku klesne a model se opět srovná.

Proto tvrdím, že vlastní test (tj. volné klesání cca 45°) primárně signalizuje polohu výškovky, nikoliv polohu těžiště, ačkoliv poloha těžiště s tím samozřejmě souvisí.

(Samozřejmě jde o zjednodušený výklad, kde se nebere v úvahu klopný moment křídel atd.)

Dovysvětlení:

JirkaA: Představ si, že máš model těžký na zadek. Aby letěl ustáleně horizontálně, natrimuješ výškovku tak, aby tu těžkou prdel přizvedávala (nebo si to představ jinak, aby lehkej čumák tlačila dolů) aby nastala kýžená rovnováha mezi gravitací (která táhne těžkej zadek dolů) a aerodynamickou silou, která táhne výškovku nahoru. V takovém případě bude výškovka potlačená, není liž pravda? A když takto vytrimovaný model pustíš z kopce dolů, bude to dělat co? Potlačená výškovka ho pošle ještě víc z kopce.Ve skutečnosti ta rovnováha platí pro konstantní rychlost, když to necháš rozjet dolů, bude síla působící na výškovku s rychlostí ještě růst a tím víc tlačit čumák letadla k zemi.. Ten obrázek je správně.

tomashr: Jak píše Jirka - ten obrázek divetestu je úplně v pořádku, naopak to od Rexe nemá s divetestem nic společného, ten popisuje něco jiného.
Jiná věc je, že jak už jsem psal jinde, dive test moc neuznávám, těch výjimek, kdy vede k zavádějícím výsledkům je tolik, že už pomalu začínají být pravidlem a ne výjimkou. Nicméně s touto výhradou je ten první obrázek dobře, podmínkou je, že před divetestem je model vytrimovaný správně pro kluz v horizontu, tedy nepadá ani nehoupe...

TomasC: Problém obrázku DIVE TESTu je tak trochu v tom, že zobrazuje jen extrémní stavy. Při skutečném ověření u slušného modelu je to spíše "jak moc rychle vybírá".
S těžištěm se dá jít opravdu dost dozadu, ale pak se letadlo neřídí dobře, ale docela slušně létá. Pak rozhodují preference pilota.

JiriB: Diving test se dělá v bezmotorovém letu !!!!!
Nezkroucený model, těžiště podle doporučení, nahoře vypnout motor a ... pokud nehoupe, tak trimeme vop "přitahovat" tak dlouho, dokud se neobjeví náznak houpání, pak o dvě pípnutí "povolit" a ... teprve teď diving test. U některých kluzáků, zvláště při vyšších plošných zatížení, se okamžik houpání blbě odhaduje, pak se sleduje jestli se to "tak nějak nehrne" a v tom případě "povolit", t.zn. pípat na potlačení. Když se líbí kluz, zkouším dive test. Vybírá zprudka, mohu jít s těžištěm dozadu, vybírá pomalu nebo vůbec, pak těžiště vpřed a znovu ladění kluzu...resp. mělo by to být několik pípnutí "do přitažení"....a mělo by to vybírat při dive testu....