banderas: Jaké je přibližně napětí na jeden článek, když z baterie vybiju výrobcem udávanou kapacitu?
Beep: Ptáš se blbě, pro bezpečný a ekonomický provoz není směrodatná odebraná kapacita ale právě to napětí.
Napětí lipolky (naprázdno, t.j. nepřipojená k ničemu) určuje jak je vybitá.
3,45V = hranice poškození.
3,6V = úplně prázdna ale ještě v pořádku
3,7V = bezpečné vybití po lítaní, cca 20 procent zůstává
3,85V = polovina
4,05V = údajně hranice nad kterou by neměli zůstávat skladované
4,10V = 90 procent, max napětí při nabíjení při nastavení programu LiIon
4,17V = cca napětí plně nabité lipol (při správném ukončení nabíjení při 1/20 C.
4,20V = max napětí při nabíjení, hranice kterou není chytré překročit.
jag42: Kapacita je velmi orientační číslo vytvořené systémem "papír (nálepka na obalu) snese všechno".
Jestli se řídíš při nabíjení i vybíjení napětím, tak je to správně.
Ono i změřit skutečnou kapacitu je problematické - ztráty, přesnost a způsob měření atd.
JMalík: Řiď se tím, že po odstavení (cca 5min po ukončení proudového odběru) má mít ta baterka 3,65 - 3,7V /čl., pokud to nemáš na soutěžní účely.
mior: Zatiaľčo 20%-ný pokles kapacity je považovaný za koniec životnosti LiPo batérie, tak 20%-ný nárast jej vnútorného odporu necháva väčšinu modelárov kľudnými.
Drondys: Se zvýšením vnitřního odporu se ruku v ruce současně snižuje i hodnota vybíjecího faktoru C. Pro ty, kteří mají možnost si změřit vnitřní odpor jednotlivých článků ve stavu packu kdy je napětí 3.7V na článek pak už jen stačí dosadit do rovnice:
C = 0,37 / (Ri x Jmenovitá kapacita)
kde
Ri je nejvyšší odpor článku v ohmech tj. pokud mají články různé hodnoty bereme tu nejvyšší.
Jmenovitá kapacita je kapacita v Ah udávaná výrobcem.
Příklad:
Pack 2S1P, 2200 mAh, odpor článků změřený při napětí 3.7V na článek je pro první článek packu 7 miliOhmu a pro druhý článek packu 8 miliOhmu.
C = 0,37 / (0,008 x 2,2) = 21C
Je-li výsledný vybíjecí faktor C nižší než ten, který je uváděn výrobcem jako tzv. trvalý maximální vybíjecí faktor je to signál k tomu, že je pack dále použitelný jen tam kde tento pokles vybíjecího faktoru nevadí a je-li pokles již tak velký, že pro pack už nemáme takové uplatnění pak je pack vhodný k ekologické likvidaci.
MarthiR: Je lepší Lipolky ( 3S 1300mAh) nabíjet a nechat ležet i týden nabité nebo je nechat vybité i týden a pak před letem nabíjet? Samozřejmě se bavíme o napětí po lítání 8 minut mám na článcích 3,87V.
Drondys: Napětí okolo 3,87V na článek bez zátěže je v podstatě hodnota vhodná i k dlouhodobému skladování tj. tzv. storage režim. Dlouhodobým skladováním je myšlena doba nepoužívání cca měsíc v kuse a déle. U krátkých období jako je třeba zmíněný týden je to celkem jedno.
Pokud vám to vyhovuje dejte přednost tomu nechat je vybité lítáním na těch cca 3,8V na článek jak zmiňujete a nabíjejte až před letem.
Pokud létáte v mrazu měla by být lipolka do poslední chvíle před letem někde v relativním teple pokud možno nad nulou. Za letu se obvykle trochu zahřeje, ale pokud by byla někde na modelu na otevřeném místě kde se výrazněji ochlazuje pak by bylo vhodnější nenabíjet ji na plné koncové napětí 4.2V na článek, ale jen na cca 4.1V.
Pokud nabíjíte venku v mrazu pak rovněž není vhodné nabíjet na plné koncové napětí 4.2V na článek, ale jen na cca 4.1V.
Drondys: Vybíjení přes 80% jmenovité kapacity způsobuje předčasné měknutí tj. zbytečný nárůst vnitřního odporu článků, které se obvykle neprojeví hned, ale až po určité době. Na přílišné vybíjení upozorňuje např. Hyperion na základě mnoha testů a zkušeností s články, které byly vybíjeny přes 80% jmenovité kapacity viz tento odkaz.
Hyperion píše:
...In the case of lithium polymer, it is best practice to always leave 20% of rated capacity in the pack at the end of a flight...
To avoid capacity over-discharge, we recommend the setting of an appropriate cut-off voltage (LVC) AND the use of a transmitter flight timer. For LVC, the appropriate voltage cut-off depends in large on how high the max and average discharge rates are. For very high discharge applications, like F5B competition, something around 3.2V (or even lower) may be desirable. For standard aerobatic flight, start at 3.4V to 3.5V/cell...
Nabíječky obvykle ve vybíjecím režimu čerpají z článků jen malý vybíjecí proud a při něm dochází při vybíjením až na hranici cca 3V na článek obvykle k vybití blížící se 100% jmenovité kapacity článků, a to rozhodně není dobré a rozhodně to nedoporučuji.
Někdy mám pocit, že někteří zdejší diskutéři jsou snad skrytými zástupci prodejců a proto takové nesmyslné postupy doporučují, protože pokud někoho přesvědčí o praktikování takového nesmyslu pak mají prodejci šanci na vyšší prodej.
Míra 66: No,tak sem to tady celé přečetl a stejně z toho nejsem moudrý. Koupil sem si telemetrický senzor na měření napětí jednotlivých článků. Na kolik mám teda nastavit alarm? Na kolik Volt by to nemělo klesnout při zatížení,řekněme 3.2V článek?
Drondys: Měřit jen napětí na článcích je nedostačující a pokud nemáte i měření odebrané kapacity pak může být hodnota alarmu 3.2V příliš nízko a může to vést k přílišnému vybíjení článků a jejich následnému dřívějšímu tzv. proudovému měknutí.
Z lipolky by se nemělo vybíjet více než 80% výrobcem udávané jmenovité kapacity. Podobně by mělo přistupovat i ke jmenovité hodnotě výrobcem udávaného trvalého vybíjecího C faktoru. Pokud při dodržení těchto podmínek vybíjení poklesne kterýkoliv článek tak, že by to způsobilo jeho poškození pak je článek buď už z výroby vadný nebo za zenitem své životnosti a v obou těchto případech je vhodný k ekologické likvidaci.
Při různé výši odebíraného proudu v závislosti na různé kondici článků dochází k různým poklesům napětí. Se vzrůstajícím odběrem proudu se pokles napětí zvyšuje a zejména s přibližováním se hranici vybití packu může docházet i ke znatelným rozdílům mezi jednotlivými články.
Při odběru proudu do výše tzv. trvalého výrobcem povoleného maximálního vybíjecího faktoru by pokles napětí na článku neměl přesahovat 10% z napětí bez zatížení.
Články bez zatížení, které mají napětí cca 3.7V jsou již vybité zhruba z 80% kapacity. Pokud nepůjde proudový odběr výš než na cca 80% výrobcem doporučeného max. stálého vybíjecího faktoru pak lze uvažovat úroveň napěťového alarmu na cca 3.4V.
Pokud bude nastaven alarm např. na hodnotu 3.4V, ale odběr bude při provozu modelu třeba podstatně nižší než uvažované hodnota a tím bude i pokles napětí nižší pak dojde k tomu, že bude z článku vyčerpáno podstatně více než 80% jmenovité kapacity což může mít při opakovaní takovéhoto postupu neblahý vliv na rychlejší nárůst vnitřního odporu článku a tím jeho tzv. proudové měknutí.
Pokud bude nastaven alarm např. na 3.6V, ale odběr bude při provozu modelu naopak často v úrovni blížící se uvažované hodnotě trvalého vybíjecího faktoru a tím bude i pokles napětí okolo 10% pak dojde k tomu, že bude alarm zaznívat častěji než bude z článku vyčerpáno 80% jmenovité kapacity tedy alarm bude zaznívat třeba už při vyčerpání kapacity někde nad 30% což je zase zbytečně málo a povede to postupnému ignorování alarmu a tím ke ztrátě smyslu proč je nastaven.
Navíc výše uvedené počítá s teoretickým i hodnotami, ale v reálu se řada lipol článků bude chovat jinak v závislosti na jejich klesající kondici budou poklesy napětí třeba i podstatně vyšší než uvažované a tak nastavení úrovně alarmu bude velmi problematické v tom smyslu, že každý pack se bude chovat jinak a při stejné nastavené úrovni alarmu budou některé články díky tomu, že to pro ně bude příliš nízko často vybíjeny hlouběji než z 80% jmenovité kapacity a budou tak dříve měknout zatímco u jiných bude naopak kapacita nedostatečně využita což jim sice neuškodí, ale zase tím bude zbytečně kratší doba času provozu modelu s daným packem na jedno nabití než by modla být.
Z toho je tedy zřejmé, že orientovat se pouze na napětí může být v řadě případů problematické jelikož pro různé packy může být vhodná jiná úroveň alarmu v závislosti na kondici toho kterého packu a na předpokládaném odběru modelu.
Vhodnější tedy je měřit odebranou kapacitu a nastavit si alarm někde na úroveň vybití na cca 20 až 25% zbytkové jmenovité kapacity a úroveň alarmu pro měření napětí jednotlivých článků pak mít jen pro zachycení krajního kritického případu tj. nastavit na cca 3.2V až 3.3V na článek což je spíš jen případy pokud by některý článek za provozu napěťově více ujel. Tím bude alarm zaznívat jen když to bude skutečně vhodné a ne zbytečně často.
Takže nejlepší je kombinace měření odebrané kapacity v mAh doplněné o sledování napětí jednotlivých článků v packu.
. Ono to u mě s tou maketovostí není moc horké
... retušovat to (odstraňovat podklad) není podle mne rozumný postup.
