Tato stránka není archivem, či podmnožinou v záhlaví zmíněného diskusního fóra, ale původně sloužila jako poznámkový blok pouze pro mou potřebu. Časem se počet zajímavých příspěvků stal zajímavým a proto jsem je zde vystavil.

Důležitá poznámka: záznamy zde uvedené už nemusí v době, kdy je čtete 100% platit. I zde platí, že život se vyvíjí a znalosti a zkušenosti také. Takže berte tyto příspěvky jako inspiraci třeba i pro další studium vašeho problému a ne jako dogma.

Tip pro hledání: řada účastníků diskusního fóra nepoužívá při psaní diakritiku a mnoho příspěvků je slovensky, takže v případě, že se vám nepodaří najít žádané, zkuste to znovu bez háčků a čárek popřípadě slovensky. Téma a hledaný text jde navzájem kombinovat.


Povrchovka modelu.

Anten: Potrebujem radu - dokončujem model celobalzovej konštrukcie. Doteraz som staval modely celobalzovej konštrukcie potiahnutej fóliou. Najnovší model chcem strieknúť farbou. Aký technologocký postup mám dodržiať´- myslým - aký typ farby, tmelu, gitu.......atď.
Prosím Vás o celkový popis - postup práce.Jedná sa o model Z II. svet.vojny. Jedná sa o MEZKA o rozpätie 2 metre. Motor 50cm cb3.DA 50.

MTM: Zcela určitě, protože pokud tam budeš chtít naznačt třeba nýty plátování plechů,šití ,způsob uchycení křidélek tak se podle toho musí zvolit technologie a vše to dobře rozmyslet.pokud neuvažuješ o nějak moc o maketovosti tak použij klasiku potah papírem přilepený lakem .Jinak docela dobře funguje potáhnout balzu papírem .já používám na přilepení naředěný ponal a modelspan pak ho vybrousím do hladka a stříknu plničem dvousložkovým. Cose týče kytu používám tmel na auta od firmy 3M nedělá okraje .Vše kytuju až po potažení papírem .Na takto připravený povrch můžeš použít jakékoliv dvousložkové laky.Dají se použít i disperzní akryláty .Nepoužívej žádné spreje nebo splačeš nad výdělkem.

kofejn: Ještě se dá laminovat tenkou skelnou tkaninou.

Anten: Tak to odmietam...

MTM: No a já o tom uvažuji, kdybych dělal Z 142 znova tak bych to křídlo potáhnul 25 tkaninou, papír už na takových plochách s těží řeší ruznorodost dýhového potahu.

Pitrs: Tak se s tím skus smířit. Vybroušený a nalakovaný balzový povrch olaminuješ tkaninou 25 - 35 g a použil pryskyřici L 285. Fén a krátký tupovací štětecn nesmí se Ti tvořit loužičky. Po vytvrzaní pryskyřice lehce obrousíš. Získáš povrch nesrovnatelně pevnější proti papíru a hmotnostně strovnatelný. Navíc výborně chrání balzovou konstrukci proti otlakm, proražení ap. Dále naznačíš paneláž a zalepíš ji tenkými proužky reklamní fólie. Nařežou Ti i 0,5mm možná i tenší. Pak stříkneš plnič. Lépe lehčený, ale není podmínkou. Následně vyloupneš ty proužky a přebrousíš povrch. Lehce 600 smirkem a pod vodou. Dále nalep nýtky, resp. jejich hlavy. Potom se stav v autolakovně a vyber si z odstínů RAL barvy, dej do nich cca 30 - 40% matovadla, tužidlo a stříkej finiš. Potom si zase nech v reklamce vyřezat nápisy, čísla ap. Ale nenech si je vyloupat! Použij obrácený postup. Vyházej písmenka a čísla a výřezy použij jako šablonu. Potom si vem černou humbrolku, nařeď ji ředidlem, štětečkem nanes barvu na místa úniků oleje a různé jiné špíny. Nanes jen trochu a měkkým hadříkem ihned rozmázni ve směru letu do stracena. Pak si tutéž barvu dej do pistole, nastav málo barvy a hodně vzduchu a od výfuků, zase ve směru letu udělej okouření. Uhlem začerni spáry a zese je rozmaž hadříkem po směru letu.Ve všem se nech inspirovat fotkami a materiály o skutečných letadlech. Vybral jsi si éro, ke kterému je hodně podkladů.

Délka antény přijímače

JIO: jaká je délka antény u přijímače MZK NANO4 35MHz?

MarekP: můj přijímač má délku antény 60 cm

JIO: Pokud je to možné, tak bych se chtěl vrátit k tomuto tématu.

Dříve v diskuzi psal Pes (Vlk) toto: Délka vlny na 35MHz je 8,57m. Takže raději bych volil jednu osminu, tedy 107cm.

Poměřil jsem doma přijímače, které mám a tady jsou výsledky (vše 35MHz):
Potensky Smart - 610 mm (cca stejně, jak psal MarekP, že měří anténa u jeko MZK NANO)
Rex 5 - 490 mm
MZK Octava - 985 mm
Schulze Alpha 8 - 980 mm
MPX Micro IPD - 900 mm (někdo jiný psal, že má dlouhou 885 mm)

Takže otázka zní, v čem je problém, že to není těch 1070 mm?

Tomashr: V reálu nemá délka 1/8lambda až tak velký význam - stejně už je to krátké, takže to musíš impedančně přizpůsobit. A obecně - u modelářského RXu se nekoná žádný koax na vstupu s danou impedancí, takže v podstatě by se anténa měla přizpůsobit tomu, jak je udělán vstup z hlediska impedance atd.
Kromě toho ale nezapomeň, že 1/8 lambda je pro 35,100MHz 1068mm pro hypotetický "nekonečně tenký drát", reálný vodič má vždy určitý zkracovací činitel, délky u Alphy a Octavy se tedy 1/8 lambda dost blíží...
Pak ještě jedna věc - dost současných RXů uvádí, že je pro 35A i 35B, pak by se to mělo počítat pro 35,5MHz jako střed pásma, což je další zkrácení.

zd: Protože na vstupu přijímače bude cívka, která délku antény doladí. A pokud anténu vyměníš za jinou délku, rozladíš toto přizpůsobení.

Tomashr: Jedovatě podotýkám, že toto je optimistická teorie, která by měla platit pro kvalitnější RXy. U hodně přijímačů zejména z mikro kategorie se lze ovšem jen těžko vyhnout pocitu, že je délka antény zvolena výrobcem dost náhodně, ovšem vzhledem k tomu, že vstupní díl je veškerý žádný, tak tam není co rozladit

Skorpion: Spíše by mě zajímalo, jak je tomu u uhlíkovém trupu, kde ta 100cm anténa kouká ven třeba jen 20cm. Když si tu anténu prodloužím na 180cm (koukat ven z uhlíkového trupu vzadu bude zase těch 100cm), bude to stejné jako by ta původní 100cm byla v nestíněném trupu?

m2: Nebude. Kedysi som sa pytal na tuto problematiku cloveka, co sa trochu viac vyzna v teorii elektromagneticke pola ako ja, odpisal toto (na otazku, co sa stane, ak antenu dam z casti do uhlikovej trubky): "Podla mna sa impedancia zmeni, ale nie velmi. Viac by si to poznal pri vyladenej antene (dipol a pod. - vid detektor kovov)." Ono pri osmine lambdy k rezonancii nedochadza; ak je antena ovela kratsia nez vlnova dlzka, odporova cast impedancie rastie umerne dlzke anteny. Ladit teda moc nie je co. Zostava impedancne prisposobenie, otazka je, nakolko sa predlzenim anteny zvysi jej zisk v pomere k stratam sposobenym rozidenim impedancneho prisposobenia (ak vobec nejake je). Nijako kriticke to zda sa nie je, ak sa predlzovanie anteny neprezenie - tu je jeden test na 72MHz pasme: http://www.rc-cam.com/ant_exp.htm - paradoxne vyrobcom dodavana dlzka anteny neprodukovala najvacsi zisk, 6dB navyse pri predlzeni anteny o polovicu = dvojnasobny dosah.

Osobne pouzivam na CFK kompozitovi 1500mm antenu - ide mi skor o to, aby dost dlhy kus anteny nejako pokrutene vial za lietadlom a antena sa v ziadnej polohe lietadla nedostala do smeru/polohy, kde ma vyzarovaci diagram s minimalnym/nulovym ziskom (do osi s vysielacom) nez o dosiahnutie maximalneho zisku v idealnych laboratornych podmienkach.

Toto nie je odporucanie pre nikoho, to si na svedomie nezoberiem, skor platforma na polemiku.

komár: Opakování je matka moudrosti, takže sem po milionté dávám tuto adresu - řešení antény v F3x mašinkách. Vyzkoušené, ověřené, plně funkční.

Nabíjení 12V akumulátoru v autě za jízdy

spooky: Přátelé, ještě jeden dotaz z poněkud jiného soudku: Dá se nabíjet 12V baterka při jízdě v autě přímo ze zdířky pro "zapalovač"? Jeden chlápek u nás na letišti tvrdí že jo, nicméně, že tam mám také dát nějakou diodu aby při startování nedošlo k odstřelení celé elektroniky v autě.. Máte někdo zkušenosti?

lv: bez problémov. V zásuvke je to isté napätie ako na svorkách autoakumulátora.

Steve: Možná tím myslel spíš to, abys při startování nebral energii z nabíjeného akmulátoru. než nastartuješ, odpojíš nabíjený aku .

MartinP: Zásuvka je paralelně spojena s akumulátorem auta přes pojistku, takže při připojení nabíjeného aku a startování by si startér chtěl vzít i z této aku. Trochu by to zbrzdil větší vnitřní odpor aku a odpor přívodů a pojistka, která by asi shořela..

spooky: Takže chápu to dobře, že to jde, nejdřív nastartuju, pak připojím natvrdo nabíjenou baterku do zdářky zapalovače (plus na plus) a jedu. Motor můžu vypnout jak chci a pak odpojím nabíjenou baterku. Pokud tento postup dodržím, žádné diody nepotřebuji. Je to tak?

Coro: Pri pripojení natvrdo si vybitá baterka z auta vezme cez 10 ampérov a naozaj Ti niečo vyhorí, minimálne poistka. Použitím dlhého a tenkého káblu sa tomu vyhneš, ale naozaj je lepšia žiarovka ktorej odpor sa pri malých prúdoch znižuje.

spooky: A jak tam tu žárovku vložit? Představuji si to takhle: Vezmu "uspornou" žárovku, co bych normálně dal do lampy v pokoji, přiletuji na ni dva a dva dráty - dva k baterce (plus na patku, mínus na objímku) a druhé dva dráty ze žárovky do zapalovače v autě. Jest tak?

Coro: Neviem či sme sa pochopili ale zdá sa mi že nie.
Tá žiarovka je v sérii, to znamená vezmeš kábel s konektorom do autozapalovača, niekde v strede ho odizoluješ, precvikneš len jeden z drátov a na tie dva konce čo vznikli naletuješ objímku - najjednoduchšie nejakú z auta, alebo taký keramický krúžok čo sa doňho strkajú 12V halogénky (napr. nad kuchynskú linku). "úsporná žiarovka" na princípe neonky určite nevyhovuje, ani všeobecne 230V žiarovky - majú veľký odpor. Prúd žiarovkou je obmedzený približne na hodnotu ktorú vypočítaš, ak vydelíš jej uvedený výkon (napr 20W) napätím na ktoré je stavaná (napr 12V) = cca 1,6A.
Vhodná je teda halogénka z predných svetiel, 55/60W, ak máš takú čo má jedno vlákno vypálené, je ideálna.
Poistka v autozapaľovači býva 8A, 10A alebo aj 15A.

Spojení dvou 12V baterií

spooky: pořídil jsem si větší letadlo s motorem 50cc 4 takt a můj tradiční startér s ním při startování neprotočí... Skusil jsem startér připnout přímo na akumulátor v autě a jde to skvěle, ale není to dlouhodobé řešení, neb startovat velké letadlo na parkovišti mezi auty si žádá o průšvih. Napadlo mne, pořídit si ještě jednu gelovou baterku k té, co už mám (12V, 7.2 AH) a zapojit do startéru obě. Mám na mysli spojit ty dvě baterky plus na plus a mínus na mínus, čímž bych měl zajistit dostatečnou sílu pro startér. Uvažuji správně?

JIO: Tady může vzniknout drobný problém.

Ta stará baterka má nějaké vlastnosti a ta nová bude mít nějaké jiné vlastnosti. Jejich paralelním spojením se dosáhne toho, že se tyto vlastnosti budou snažit navzájem dorovnat a tedy jedna (ta novější) bude nabíjet tu druhou. Ve výsledku se bude tato sestava sama docela rychle vybíjet protože ta stará baterka bude trpět větším samovybíjením než ta nová.

Ověřeno na 3 paralelně spojených gelovkách. Za nějakou dobu byly v podstatě prázdné.

carodej: Dá se to udělat akorát ne přímým spojením ale je potřeba zařadit před propoj diodu pro každou baterku v propustném směru do plus větve. To zabrání vybíjení baterek mezi sebou. Samozřejmě je potřeba pak udělat oddělený vstup, jinak to nenabiješ (přes ty výstupní diody) ....

MartinP: Tady jsem si to dovolil načrtnout, snad je to OK.
Jinak by to šlo tím spojováním jen při startování, prostě tam dát nějaký dostatečně dimenzovaný spínač/tlačítko, kterým by se zároveň spouštěl startér a propojovaly obě baterky.
V tom zapojení jsou dvě diody na 12V(nebo víc)/proud dle odběru startéru. Bude na nich nějaký úbytek,ale to by startéru nemělo vadit.
Žhavení by mělo fungovat normálně i na dve spojené aku. V celku mu je jedno co mu dodává energii, jen by to mělo být v rozsahu napětí což tady bude. Proud si vezme samo, baterie ho tam netlačí.

JIO: pánové, ale nebudou ve výsledku dělat ty diody problémy tím, že na nich je úbytek napětí? Pro startér se bude hodit každý kousek voltu, ne?

carodej: Těch 0,3V na schottky diodách je zanedbatelných. Samozřejmě by bylo lepší dát tam nějaký jeden Cyklon PB_ accu , ale když nejsou chechtáky dá se i takhle ...

MartinP: No diody by měly stačit klasické usměrňovací (nebo schottky) na napětí 12V a vyšší. Proud co by měly zvládnout by měl být jako bude odběr startéru-změřit(spočítat). Takže je třeba vědět typ,napětí a proud(třeba usměrňovací, 50V,plácnu 5A).
A jako možnost bych viděl dát diody přímo na kabel do smřšťovací bužírky nebo třeba do držáku pojistky.
Postě dioda musí zvládnout to co si vezme spotřebič(z jedné gelovky). Tzn změřit odběr nebo dimenzovat diodu na max. proud co dá gelovka. Pokud budou gelovky s diodama paralelně potom je na ně třeba jen poloviční proud spotřebiče.
Můj odhad byl tak 10A ale neuvědomil jsem si, že ten startér bude na benzínový motor.

Mr.Hip: Osobně bych se celé této anabázi se spojováním a nabíjením gelovek 7,2Ah vyhnul zakoupením 12ks NiCd. Pokud to spouštění zvládnou zmiňované gelovky tak NiCd taky. A budeš mít mnohem míň problémů a předpokládám i značně delší životnost NiCd než gelovek.

Coro: Normálne tie dve gelovky spoj priamo (plus na plus a mínus na mínus) a nesnaž sa o nič navyše.
Jediné čo z upozornenia vyplýva je to, že ich nemáš nechať paralelne spojené niekde v pivnici odložené na celé mesiace.
Nabíjať ich môžeš rovnako priamo paralelne spojené, len rátaj s tým že sa prúd nerozloží rovnomerne (najprv sa nabíja aj vybíja tá lepšia).
Nabíjať zo zapalovača v aute môžeš, ale musíš obmedziť prúd. Najjednoduchšie je dať tam halogénovú žiarovku, tá pekne obmedzí maximum prúdu aj keby si náhodou skratoval vývody, alebo štartoval auto, a pritom studená má malý odpor takže nabíjať to bude v pohode.
Pre predstavu si ich môžeš nakresliť schematicky ako dva presne rovnaké ideálne akumulátory (u Pb dokonca ako obrovské kondíky), ale každý s rezistorom v sérii - a tá stará má rezistor rádovo väčší.
Znamená to že pri štartovaní modelu potiahne väčšinu prúdu tá nová baterka, a po odpojení ju bude tá stará mierne dobíjať. To Ti ale nevadí, je to tak dobre. Pri nabíjaní sa prvá nabije tá nová, a tá stará sa bude dobíjať pomaly a oveľa dlhšie. Ak prestaneš nabíjať skorej, nová baterka bude dobíjať starú (to je nevýhodné)

Inak to aby sa samovybili len preto že jedna je novšia a druhá staršia, sa mi ani tak nezdá. Elektrochemické napätie zodpovedajúce nabitiu by malo byť presne rovnaké, a ak by sa aj kapacita prelievala z jednej do druhej, ani jedna z nich sa aj tak nedostane nad 13,8V kde by sa energia strácala (elektrolýzou).
Problém môže byť s vadnou baterkou (stačí jeden článok), taká by samozrejme stiahla aj všetky ostatné čo by k nej boli paralelne.

Borovice = smrk ???

Dedek: V plánku na historického větroně o rozpětí 3600 mm se píše, že hlavní nosníky mají být slepeny z borových hranolků 3x10 mm. Musí to být borovice nebo je smrk rovnocennou náhradou? Myslím, že je i lehčí, ne?

carodej: Borovice je houževnatější a těžší ... smrk je lehčí aôe taky více křehčí ... nejlepší je modřín ...

zz: Ke smrku přidej uhlíkovou pásnici a bude to ještě pevnější.

jeremi: Já to na svém modelu udělal podobně, ještě jserm nosníky zpevnil stojinou z balsy 3mm. Ale pak jsem se někde dočetl, že není dobré kombinovat materiály s tak rozdílnými vlastnostmi (tedy na smrk lepit uhlík). Možná by bylo lepší udělat nosník jen z uhlíku a balsy, např. uříznout balsovou lištu třeba 10x15 potřebné délky, na to nalepit uhlíkové pásnice šíře 10 mm a pak na to navléknout žebra. Až budu stavět zase něco většího, tak to vyzkouším.

carodej: Uhlík je pevný na tah a tlak, na pruhyb moc ne. Tak podle toho pak orientuj to olepení. Obvykle (když se nedělala uhlíková skříň kolem nosníku) jsme dělali sendvič balsa-uhlík-balsa, líp se to pak lepilo k ostatním částem.

albisko: len bacha aby ta balzova lista mala roky orientovane kolmo k pasnici uhlikovej
lebo inak ten nosnik stoji za ......... , alebo moze mat pozdlzne orientovane vlanka ale v tom pripade treba na nu natiahnut aspon sklenenu puncochu a potom idealne este za mokra na nu prilepit tie uhl. pasnice

jeremi: No a když to tak udělám, bude to lepší než klasický nosník (2xsmrk. lišta se stojinou) s nalepenou uhlíkovou pásnicí?