čtvrtek 18. října 2018

nabíjení NiMH dogma 0.1 C 15 h, proč už neplatí

guchar: Někde tu byl empirický(z praxe) poznatek od jyrry, že bezhlavé nabíjení 0.1 C, 15 h (nebo trvale) u NiMH článků působí (za 100% nabití) nevhodně velké zahřívání. (Nedaří se mi najít.)
Přesto se pomalé (přes noc) nabíjení v řadě návodů, v podobě 0.1 C, 15 h (nebo trvale), uvádí bez rozlišení NiMH či NiCd článků.
Tato velikost proudu bývá taky nastavována jako udržovací (trickle) nabíjení po skončení
"rychlého-fast"nabíjení proudy 0.3 až 1.0 C. Konec fast nabíjení detekován vhodnou metodou.

jyrry: To není úplně takhle.
Psal jsem 0,1C ale max. nějakých 150mA. Protože u větších kapacit by to 0,1C bylo moc vysoké.

Jen doplním, že to platí pro AA. Eneloopy 2000mAh nabíjím stále 200mA, ale se sondou na 28°C. I se setrvačností se nad 33°C nedostanou a až vychladnou, PF nabíjí dál. Pro jiné rozměry platí jiné proudy a jiné poměry.

Celeron: 10S2P složených z 9,5Ah NiMH Saft při nabíjení 0,1C (1,8A) jsou než zabere delta tak rozžhavený, že na nich neudržíš ruku. Deltu mám nastavenou na minimum, 5mV. Radši je nabíjím s teplotní sondou nastavenou na 40 st.C a na deltu prdím. Ty baterky mám dvě sady už 10 let a při testu vloni měly stále kolem 18Ah.
Pokud nemám nabíječku se sondou, tak jim dávám jen 0,05C a stejně mají před deltou kolem 40 st.C.

Ano, to je v pořádku. Tedy není to v pořádku, ale chová se to přesně jak má. Naprosto předvídatelně.

Pokud budeme vycházet z porovnání s akumulátory AA, tak dojdeme k zajímavým výsledkům.
Začnu zeširoka. NiCd AA o kapacitě kdysi 600mAh musel vyzářit teplo z proudu 60mA při přebíjení 0,1C. Ještě u kapacit 800, 1200mAh (vše NiCd, které se navíc chovají spořádaněji, než NiMh) to bylo teplotně v naprostém pořádku. NiCd AA 1200mAh s proudem 120mA neměl žádný problém a s teplotou také ne. A pak začal ten nesmyslný hon za kapacitou (neználci říkali, že mají silnější baterku, protože vyšší číslo bere :-) )

Jak píše jyrry, 150mA pro AA baterku je hranice pro přebíjení za přijatelné teploty. S lepším vybavením řekněme 200mA. To zatím nebudeme řešit. Takové nabíječky nejsou běžné.
Vnější plocha AA akumulátoru je X,

A koukneme na Tvoje baterky D. Vnější plocha akumulátoru (tedy ta část, která má možnost se chladit okolním vzduchem) je 2,6X Skutečnost je mnohem horší, protože z vnitřku ven je delší vzdálenost, chladí se (i přes větší plochu) větší masa materiálu. Ale pro základní přirovnání to zanedbáme. A taky zanedbáme sadu zasmrštěnou, či jinak spakovanou. To je pak ještě horší. Beru jeden samotný článek.

Bezpečný přebíjecí proud, s ohledem na teplotu článku, je pro AA 150mA. Pro D (poměrově k chladící ploše) je to 150*2,6= 390mA. Ale ty nabíjíš 0,1C, tedy ve spojení 2P 1,8A, pro 1P bude platit 900mA. Teoreticky proud, který je schopen článek vyzářit vnější plochou překračuješ 2,3x!
Ve skutečnosti víc, protože od středu článku ke kraji je delší cesta, než u AA a taky podstatně větší hmota v poměru k vnější ploše.

Toto je daň za nesmyslnou honbou za nesmyslnou kapacitou některých typů a velikostí NiCd a NiMh akumulátorů. Některé z nich ani nejdou nabít běžně dostupnou komerční nabíječkou bez toho, aby se sami ničily.

"D"éčkový NiMh znám, mám je tady a věř, že nějaké nastavení DP je úplně jedno, Ty baterky topí při 0,1C o několik hodin dřív, než se nějaký DP vůbec přiblíží. PF při nabíjení s ohledem na vysokou teplotu (nastavuji kolem 33°C) vypnou před dosažením DP zhruba 5x. Po ochlazení se nabíjení spustí a nabíjí se, dokud není dodaná kapacita, nebo dosažen DP, případně se znovu přeruší kuli teplotě.

Pokud to přirovnám k akumulátorům v nářadí, tak vše ve velikosti SC, co má kapacitu nad 1700mAh se chová podobně. Čím vyšší kapacita, tím větší problémy s teplem. Ale na zimu zase nemusíš mít (třeba při 3000mAh SC ve vrtačce) rukavice.

Ještě udělám jedno teoretické porovnání. Vyloženě amatérské, něco ve stylu "kolik fábií se vejde do lodi" nebo "kamiony stály na ploše 12 fotbalových hřišť"

Čísla u jednotlivých baterek budou znamenat, kolik mA z 1cm2 dané baterky bude muset při proudu 0,1C vyzářit (vychladit). Prostě stav, kdy je baterka nabitá a veškerý průchozí proud se mění v teplo. A kolik plochy je na vzniklé teplo k dispozici pro ochlazení. A ještě není zmíněná konstanta, že čím větší baterie, tím více "teplé hmoty" baterie připadá na povrch, kde má možnost se ochladit.

AA NiCd 600mAh 2,4mA / cm2
AA NiCd 1200mAh 4,8mA/ cm2
AA NiMh 2000mAh 8,0mA/ cm2
AA NiMh 2600mAh 10,4mA/ cm2
SC NiCd 1700mAh 4,6mA/ cm2
SC NiMh 3 000mAh 8,1mA/ cm2
D NiMh 9 000mAh 13,8mA/ cm2

guchar: PF jsem nerozluštil

PF = ProForm http://www.tichytomas.info/clanek.php?id=23

tomashr: Ono to chce trochu počítat... To pravidlo "při 0,1C lze nabíjet v podstatě neomezeně dlouho bez rizika" vzniklo v době NiCd s typickou kapacitou 500mAh a tedy nabíjením 50mA.
To dělá ztrátový výkon asi 0,07W, což při velikosti AA článku je zanedbatelný ohřev.
Jenže při aplikaci na NiMH 2500mAh jsou poměry horší - 0,1C je 5x vyšší, ale ještě k tomu je obvykle vyšší Ri i koncové napětí článku, výkonová ztráta se reálně bude blížit 0,5W, tedy skoro o řád víc a při dlouhém nabíjení už se článek zahřeje velmi slušně.

V podstatě sedí to, co naznačoval v tom "srovnání plochy" novfra, akorát že skutečnost bude u NiMH proti NiCd při stejném proudu ještě o něco horší kvůli tomu lehce odlišnému chování při nabíjení (o 10% určitě, dost možná až k 20%).

Co se týče delta peaku, tak reálně ho mnoho NiMH prakticky nemá, opravdu dobrá nabíječka by měla u NiMH vypínat v momentu, kdy se růst napětí po delší dobu zastaví, počítat s poklesem je potíž.
Musím říct, že tohle je jeden z řady důvodů, proč fakt nemám rád NiMH a pokládám je až snad za omyl vývoje vyvolaný jen a pouze ekologickým tlakem na omezení kadmia. LiION/LiPOL jsou něco jiného, ty sice nejsou ideální úplně vždy, nicméně situací, kdy pokrokem jsou opravdu a ne jen v reklamě se najde spousta. S NiMH to ale je horší :-(
 
Celeron: (pro novfra) Tak mi vysvětli, když je ničím nabíjecím proudem 1,8A, tak jak to, že maj po 10 letech cca 90% kapacity, nikde nekvetou a vnitřní odpor maj stále malej, běžně tou 12V/18Ah napájím na letišti dvoukanálovou nabíječku, kdy každej kanál valí do 4S1P 2,6Ah proud 5A. Jednou jsem měřil odběr klešťákem a bere si kolem 13A.
Ono prostě není baterka jako baterka, tohle je Saft.
 
Ale já nikde nepsal, že je ničíš proudem 1,8A. Píšu jen o teplotě a určitě se shodneme, že teplota "než zabere delta tak rozžhavený, že na nich neudržíš ruku" baterkám neprospívá a nezvyšuje jim životnost. A protože je nabíjecí proud důsledkem zvýšené teploty a nemáš nabíjení s řízením proudu podle teploty, tak jsem se ve svém příspěvku věnoval takovému nabíjecímu proudu, kdy efekt vysoké teploty bude potlačený nastavením nižšího proudu.
Pokud budeš používat nabíjení s řízením proudu s ohledem na teplotu, v určitých fázích nabíjení můžeš použít i vyšší nabíjecí proud.
Další možnost je, že máš sérii baterek pro vyšší teploty a tam je to (částečně) od výrobce pořešené, ale to nevím, typ si neuvedl.

Saft nedělá dobré baterky a nikdy nedělal. Je to firma, která (možná i největší mírou) přispěla k současné špatné pověsti NiCd a NiMh akumulátorů. Že máš doma sadu baterek SAFT a fungují Ti 10 let na mém názoru nic nezmění. Na to už mi rukama těch baterek prošlo dost....
Vím co a za jak dlouho vyndávám z různých zařízení. :-(
Výkonné neumí vůbec, vysokokapacitní s problémy, pro zvýšenou teplotu max. dva roky a to se nesmí s teplotou až k povolenému maximu, pro stálé dobíjení taky dva roky nepřežijí.

úterý 9. října 2018

Jak se měří plocha křídla?

Jak se měří plocha křídla?

Blbý dotaz, žejo. Snažil jsem se zkoumat jak jsou zhruba dimenzované ty dvoumotoráky - našel jsem například tuhle stránku o Multiplex Twinstaru:

https://hitecrcd.com/products/airplanes ... bl/product

Píšou rozpětí 1420 mm, plocha křídla 43 dm2. Což by odpovídalo střední hloubce 303 mm. To se mi nezdá, píšou délka 1080 mm, takže střední hloubka křídla by musela být cca 28 % délky celého letadla. Je tam i půdorysná fotka (třetí obrázek) a na té fotce je letadlo dlouhé 382 pixelů a křídlo u kořene má 81 pixelů, tedy 21 % délky, čili 223 mm. To je dost rozdíl.

Mají plochu spočítanou špatně? Počítají do "plochy křídla" i půdorysnou plochu trupu, gondol a VOP? Ale přece VOP letadlo nenese, naopak tlačí dolů.

TomasC: Plocha slouží pro porovnání a tak je třeba zavést standard jak ji počítat. V pravidlech FAI je to v GENERAL SPECIFICATIONS B.4.22, ve Sportovním řádu Svazu modelářů je to na straně 6, Definice výrazů, 1.4.1.
CELKOVÁ NOSNÁ PLOCHA
je dána součtem plochy křídla a vodorovné nebo šikmé ocasní plochy či ploch. Pro výpočet se používá plocha kolmého průmětu všech ploch, připadajících v úvahu, na vodorovnou rovinu. Do celkové nosné plochy se zahrnuje i ta část plochy trupu, která je dána prodloužením normálních obrysů nosných ploch až k ose souměrnosti modelu.

Ke zjištění plochy se používají dvě strategie. Obkreslíš model na papír a ten objedeš planimetrem (dobré, vychází větší plocha) nebo se model z dálky vyfotí, obrázek se obkreslí v nějakém CADu a tam se zeptáš obkresleného objektu na plochu. Zdlouhavé, ale když se použijí kvalitní věci, tak přesné.

Co plochy křídla by se plocha VOP počítat neměla, ale protože větší plocha je marketingově lepší, tak je to v návodu v popisu napsáno jako Wing area (FAI) approx. 43dm2. V přepisu u obchodníka FAI vypadne (protože to neprodává) a nedorozumění je na světě.

Takže dle mě je tam i započtená VOP.

neděle 12. srpna 2018

Brutto, Netto, Tara

Steve: Brutto = celá hmotnost (obal + náplň)
Netto = hmotnost obsahu
Tara = hmotnost obalu.

úterý 17. července 2018

Napínací lak

varok: Dobrý den, chtěl bych se zeptat ohledně napínacího laku. Hledal jsem tady, ale našlo mi to jen hodně staré témata. Dá se v dnešní době někde sehnat napínací lak za rozumný peníz? Všude mají jen ten nitrocoat v malých plechovkách za necelou stovku. Na jino.cz jsem našel i větší litrové plechovky, vyjde to levněji. Nebo mají v e-shopech od Graupnera barevné laky, ale myslím jen 100ml a za nekřesťanské peníze. V nejhorším objednám tohle. Co používáte prosím vy? Nebo už všichni přešli na folie?

C 1106 jde original sehnat jen v 9L balení z Colorlaku.Cena kolem 4000Kč.Druhá možnost je koupit to v menším od firmy Bupak což je jen jiný přebal.Bupak nic nevyrábí jen plní do svých obalů takže v plechovce je C1106 z Colorlaku.
https://www.modelcentrum.cz/produkt/LAK ... vka-i57109

kope: Používám ten Nitrocoat. Chtěl jsem ti poslat odkaz na shop s potřebami pro Ultralight, který mám uložený a napínací lak tam měli a vycházel rozhodně líp než z modelářské prodejny. Ale teď koukám, že už mají jen Ceconite tkaninu a lak ne. Ale pro jistotu, kdyby sis tam chtěl zavolat:
http://www.aviatik.cz/potahove-materialy-laky-lepidla/

neděle 8. července 2018

Čirý epoxid pro odlévání

Zdravím, poradí někdo jaký použít epoxid na odlévání a postup aby zůstal bez bublin? Na YouTube jsem našel videa kde používají epoxid resin. Co je to konkrétně zač?
https://m.youtube.com/watch?v=GxmkYJFP1zA

Lark: epoxid resin znamená česky epoxidová pryskyřice. Jinak různé najdeš třeba tady:
http://www.elchemco.cz/produkty/26/krystalove-cire-a-pruhledne-zalevaci-hmoty/

JirkaA: Na zalévání stoprocentně bez bublin potřebuješ vakuum..

consair: No to vakuum -tedy vývěvu lze v domácích podmínkách nahradit takovou plastovou krabičkou z Tesca a kompresorem z ledničky....samozřejmě záleží na velikosti odlitku .
Co se týká malých věcí hledej na Trubce videa Jakub Skolil, a co se týká čirých resinů, vstupuješ do jednoho z nejvyšších levelů v odlévaní i u profesionálů.
K resinu: zkus třeba firmu Axson, nebo i firmu na resiny a spol. má právě jmenovaný Skolil, nebo i Kolínské lučební závody či jak se to dnes jmenuje.
A že to zase není taková pohodička se dočteš třeba zde: https://www.modelforum.cz/viewtopic.php?f=19&t=30882

Toto vše co jsem zplodil je věnováno odlévání do forem, to co je na videu u prvního postu je takové spíš"zalévání"

Oni právě odlévají, nebo teda spíš zalévájí velké věci.Teda bez vakua.

Lark: Ten zalévací epoxid je řídký jako voda, takže ty bublinky snadno utečou a jak je vidět v tom videu, tak ten mech trochu pomačká, aby ty bublinky vyběhly.

veka1: Pokud jde o cire pryskyrice , nemyslim ze by to mela byt nejaka extra veda. Neni potreba zadne vakuum ani jine finty . Staci koupit spravnou pryskyrici , zalevane veci upevnit do ramecku nabo jine formy a zalit. Spravna pryskyrice se za tri dni zbavi bublin sama. Pouzivam napr tohle:

https://img10.rajce.idnes.cz/d1002/12/1 ... .jpg?ver=0

Jiz nekolik roku pracuju vyhradne s materialy od Bilka , viz : https://www.axson.cz/produkty-odlevaci-epoxidy

Technicka: ....pavouci , motyli a jine lehke predmety maj tendenci vypalvat na hladinu... resenim je nalit pouze cast formicky, umistit tvora , nebo predmet do pozadovane pozice na hladine a pockat cca 24h nez pryskyrice castecne nabehne a stabilizuje polohu zalevaneho motyla sproste se tam prilepi kalo na mucholapku.

Pak se natuzi nova pryskyrice , doleje forma az do vrchu a necha zpolymerizovat .

Konecne mechanicke vlastnosti odlitku je mozne upravit misicim pomerem.... od gumidka az po tvrdy, ciry brousitelny a lestitelny kvader ci jiny patvar.

Pozn. odlevanim se nezivim, ale nejake amaterske odlitky sem tam spacham i z jinych pryskyric ,viz:

https://veka1.rajce.idnes.cz/Technologicke_vlozky/
https://veka1.rajce.idnes.cz/Mustang-si ... yskyrice./
https://veka1.rajce.idnes.cz/JAS_39_GRI ... _odlitky./
https://veka1.rajce.idnes.cz/JAS_39_GRI ... 39-SDB-2S/

Pokud by byl zajem i o jine technologie a postupy neco malo je zde: https://veka1.rajce.idnes.cz/

jyrry: Ty bublinky se nedrzi treba ve chloupkach zalevaneho tvora? 

veka1: Az tak dobry zrak nemam abych videl bublinky v chlupech pavouka.:-)