pilot205: viete mi poradiť firmu v CZ alebo SK, kde by som mohol nechať ohnúť podvozok z duralu podľa podkladov v PC programe?
Plha: Dural tl. 1-3 mm ohýbám s předehřátím horkovzdušnou pistolí na cca 200°C. Potom nepraská.
VTjr: Eště poradím ako sme kedysi určovali tu správnu teplotu.
Plech sme hriali až kým sa po ňom nedalo "písať" balzovou lištou (alebo špáradlom), teda tak, že to na povrchu vytváralo uhľovú stopu. Nechá sa to prudko vychladnúť (namočením do vody) a potom je pár minút dural v mäkkom tvárnom stave. Ale pozor, on aj pri izbovej teplote pomerne rýchlo rekryštalizuje a stáva sa opäť tvrdým a krehkým. Tiež sa to s tou teplotou nesmie prehnať, lebo kdesi nad 400°C sa zrazu len jednoducho rozpadne na kúsky (už sa mi stalo, že som hrial plechový diel nad plynom, držal v kombinačkách, prehrial ho a zostal mi len ten kúsok, čo bol stisnutý medzi čeľusťami, ostatok sa doslova rozpadol na viacero kusov). Treba si to najprv nacvičiť na odrezku plechu!
Ale uisťujem, že potom to už nie je nič zložité, len treba mať pred zahrievaním na to ohýbanie všetko presne nachystané, lebo na ten ohyb je naozaj dosť málo času. Špekulovať sa musí predtým, po ohreve a vychladnutí treba konať rýchlo a naisto, na špekulovanie ako a kde už niet času.
Keby náhodou dural nechcel späť vytvrdnúť samovoľne pri izbovej teplote, tak je možné ho zase zahriať na tú istú teplotu a nechať pomaly voľne vychladnúť. Dural sa totiž správa presne naopak než oceľ pri kalení/popúšťaní.
MPml: Tohle napsat (s těma 400°C) mi připadá neuvěřitelně odvážné .-
V prvé řadě - ohřev by měl být tak vysoko, aby se rozpustilo CuAl2, a to u třeba 424201 bude při 400 °C více než obtížné.
Typický interval u duralů je 470 - 530 přičemž je bezpodmínečně nutné dodržet vhodnou teplotu pro konkrétní slitinu - takže obvykle je nutné, aby pec držela v cca 10 - 20 (maximálně) stupních.
Takže třeba pro tu 01 505°/15 min.
Pokud to někdo ohřeje na 400 °, tak v prvé řadě to nezměkne, v druhé to bude mizerné po vytvrzení.
Všechno totálně špatně.
JardaRůžička: S tím žíháním se používala ještě jedna finta: V místě budoucího ohybu si uděláš čáru mýdlem a z druhé strany ohříváš. Až se čára najednou zviditelní (zčerná), je to ta správná teplota. (A Vlado má pravdu, i to psaní dřevem - používal jsem bukovou štěpinu - funguje.)
Lark: Taky souhlasím s VTjr a je jistější to nahřívání dělat na litinové plotýnce, než plamenem. Jen ještě jedna poznámka. V místě ohybu nedělat žádné rysky jehlou a podobně. Naopak je dobré hlavně vnější stranu ohybu vyleštit ve směru vláken (kolmo na ohyb). Ta zpětná rekrystalizace nastává zhruba do 2 hodin.
