Patina na modelu

t.pilot:  ... ono to není moc vidět, ale já jsem se docela vyblbnul a tak bojim bojim do první rány Pozn. Celé téma je na Mojehobby.

JIO: Vyblbnul jsi se skutečně moc hezky. Můžeš trošku nastínit postup? Přemýšlím nad tím , jestli na tom polystyrenu je to bílé opotřebení nová vrstva bílé barvy nebo jsi zde použit smírek a kalibrovanou ruku.

Malutky: to nebude bílá ale stříbrná na jedné fotce jdou vidět pixličky s barvičkama 

t.pilot: Já nevím zda to srozumitelně popíšu.Něco ani nemohu, to by chtělo vidět. Upravil jsem si malý štěteček s hodně hrubým chlupem. Zastříhnul jsem ho na rozměr 2 x 2 mm a potom nejprve sříbřenku tam jsem někdy "tupoval" v drážce někdy pouze "štrejchnul" tak nějak podle citu jak se to mohlo asi odřít. V rohu plechu, myslím jednotlivých plátů více barvy. Barvu jsem odebral do mističky a vždy nechal skoro vyschnout a štětec byl hodně suchý, někdy štětec ani nic neprovedl - radši nic než moc. Prostě dělal jsem vše podle citu a pohledu asi třemi způsoby, náběžku jinak, přechody plechů jinak podle toho zda byl kolmo na proud vzduchu nebo rovnoběžně. Potom jsem vzal černou a postupoval trochu jinak, představil jsem si směr letu nečistot a hodně suchým štětcem(opět jsem nechal barvu zaschnout stranou v kalíšku) jsem tím směrem lehce štrejchnul a dále jsem vše směrem po proudu vzduchu rozmáznul prstem, zase musí se nanést jenom tečka nebo pár teček ze štětiny štětce a hodně suchá barva jinak by to bylo černé celé. Je to hodně o citu. Taky jsem si vše trénoval Přiznám se, že jsem si zkoušel nějaké technologie, které chci použít na povrch mé nové velké skoromakety WW2.

Tomashr: Mě se u patiny líbí takové ty evidentní věci - očouzené místo za výfuky, stopy kouře na náběžce u kanónů - tohle je určitě autentické a pokud se ti to povede, tak super.
Šetřil bych ale těmi odřeninami, kde vylézá dural pod barvou, tam si myslím, že se dostaneš snadno až do jisté kýčovitosti a "patiny pro patinu". U tohoto tvého "testu" mi to takto připadá hlavně u křídla, tam už je toho moc.
Udělal bych nějaké odřeniny v místě, kde se nastupovalo, tam určitě byly, asi něco na motorovém krytu (od vrtule určitě přiletělo nějaké svinstvo) a v tomhle duchu, naproti tomu ale odřené spáry potahu mi tolik nesedí.
Ale je to jen můj pohled, určitě je to věc, ve které "široká shoda nehrozí", tohle je subjektivní

t.pilot: I já si myslím, že máš pravdu.

Steve: U kontrolních panelů, dvířek zbraňových zásobníků, otevíracích "deklů" motoru, okolo stupaček, podvozkové nohy, prostě u panelů, které se kvůli kontrole sundávaly nebo otevíraly. Přípaně okolo zámků, palivových víček a pod. To k odřeninám.
Dále pak místa, potečená od doplňování paliv, olejů a pod. Tady samozřejmě vzhledem k poloze letounu na zemi svisle dolů, nikoliv "po letu". Na spodním křídle bahno a špína od kol. Za otvory pro výhoz nábojnic očouzení.
Většinou byly stíhačky čistější než bombardéry (například), mechanici měli méně práce s údržbou povrchu, pokud byl čas. Na strojích, které létají na poválečných show to platí dvojnásobně.
Ale Tom to má pěkné, jestli je toho moc? Vzhledem k tomu, že je to pokusný objekt, tak to jde. Jen ty černé šmouhy na ocasních plochách bych vynechal. Případně nezoztíral mikrokapičky suché barvy, ale vymyl je, jako bych je chtěl odstranit (po téměř uschnutí), nějaká šmouha po nich zůstane, jen ne tak výrazná.
Když jsem stříkal trupy na Stuky - zimní smývatelná kamufláž - stříkl jsem ji na bílo a zepředu zelenou, jakoby "odřenou "povětrnostními vlivy", ale to jsem se snažil o imitaci barvy, která na skutečném stroji moc nedržela, byla dočasná. Trup ještě mám, třeba můžu pohledat a nafotit...Ale to je vlastně jiná věc.